Materiál z hlediska cenových kalkulací

Z hlediska cenových kalkulací je potřeba rozdělit materiál používaný ve zdravotnictví na dvě skupiny. První skupina do kalkulací vstupuje, druhá nikoliv. Ideální je takto nastavit již dělení nákladů v účetnictví, protože zpětné dohledávání je velmi komplikované.

Cenový předpis Ministerstva zdravotnictví 1/2021/CAU říká, že v kalkulaci minutové sazby smí být zahrnut jen takto specifikovaný materiál: „Přímý materiál obsahující základní společný materiál, který lze použít u všech poskytovaných zdravotních služeb.“ Toť bohužel celé, co nám k tomu legislativa říká.

Materiál vstupující do kalkulací

První skupinou je tedy materiál, který do kalkulace minutové sazby vstupuje. Podle výše uvedené definice se bude jednat hlavně o běžný spotřební materiál (rukavice, roušky, ochranné prostředky, atd.). Náklady na něj jsou rozpočítány do tzv. minutové sazby pracoviště a pro kalkulace cen již dále nejsou podstatné ceny konkrétních materiálů a použité množství.

Co vše to ale konkrétně je, to cenový předpis již bohužel neuvádí. Řeč je jen o materiálu, ne nástrojích, atd., které se používají obvykle opakovaně. Nástroje (obzvláště ty opakovaně používané) lze do minutové kalkulace zahrnout.

Materiál nevstupující do kalkulace

Druhá skupina obsahuje všechen ostatní materiál – tedy ten, který z logiky cenového předpisu nelze použít u všech poskytovaných služeb. Materiál je specifický pro určitý výkon, postup. My v Medigenii tento materiál nazýváme jako zvlášť účtovaný materiál. Proč zvlášť zúčtovaný? Materiál není zahnut v kalkulaci minutové sazby. Abyste na výkonu netratili, zaplatit materiál od pacienta samozřejmě potřebujete. Můžete si ho připočíst k ceně práce. Důležité je slovo můžete, ale o tom dále.

Cena výkonu se vypočte: Minutová režijní sazba * čas trvání zdravotní služby + zvlášť účtované položky

Jak určit cenu připočítávaného materiálu?

Cenový předpis uvádí, že u zvlášť účtované položky je potřeba vykazovat její druh a spotřebované množství. Co to znamená prakticky?

1. Zjistíte cenu za balení daného materiálu (dle ceníku nebo dle faktury od dodavatele) a jeho obsah (počet kusů, obsah, hmotnost, apod.).

2. Odhadnete množství spotřebovaného materiálu při daném výkonu – počet kusů, obsah, hmotnost, apod.).

3. Spočítáte si cenu za jednu použitou jednotku. Tu můžete (ale nemusíte) přičíst k ceně práce. Částku zanesete do výpočtu ceny (připočítáte k ceně práce). Celý postup včetně dílčích výpočtů uložíte.

Častou otázkou je, zda je možno připočíst nějaký zisk. Cenový předpis uvádí, že „přiměřený zisk lze uplatnit i k pořizovací ceně zvlášť účtované položky doložitelné z účetnictví“. Nicméně neuvádí, co je „přiměřenost“ a také zvlášť účtovanou položkou  vykázanou k výkonu označuje pouze léčivý přípravek, potravinu pro zvláštní lékařské účely, zdravotnický prostředek nebo stomatologický výrobek, což podle našeho názoru v rozporu s předchozími informacemi v cenovém předpisu, kde je nepřímo uvedena jiná informace o tom, co je a není zvlášť účtovaná položka. Shrnuto – cenu materiálu navyšovat o zisk nedoporučujeme. Zbytečně se pak můžete dostat do rozporu při případné cenové kontrole. 

To je potřeba provést individuálně pro každý materiál (každý lékař používá jiné materiály, nakupuje třeba za jiné ceny, atd.). Nelze tyto kroky provést pomocí nějaké unifikované tabulky, protože nikdo jiný kromě dané firmy nemá správná data. Že to bude složité a nepřesné, to si asi umíte představit. Jak to vyřešit? Jediná cesta je zvlášť účtovanou položku nepřipočítávat. To není Vaše povinnost. Důležité je jen to, aby nebyla zahrnuta v minutové sazbě. Samozřejmě pak ji nebudete mít od pacienta zaplacenou. tento postup lze tedy doporučit pouze pro nevýznamné položky, ty významné je vhodné do konečné ceny zahrnout.

Opět bohužel není nikde stanoveno, co přesně zvlášť účtovaný materiál je. Do jisté míry je na každém, jak se k problematice postaví.

Dřívější postup

Dříve byl obecně využíván (a tolerován) postup, kdy se zvlášť k ceně připočítával jen drahý materiál (určil si ho lékař sám dle svých potřeb). Např. u zubních lékařů obvykle šlo o implantáty, bělení, FRC čepy a jiný významný materiál. Další materiál byl rozpočítán do minutové sazby, protože šlo o řadu běžných položek, které nejde sledovat ve spotřebě (nelze změřit přesně použité množství) nebo jsou nevýznamné. To přinášelo malou administrativní zátěž a současně spravedlivé rozúčtování významného materiálu jen pacientům, kteří takový materiál využili.

Bohužel nyní již takto postupovat nelze. Do minutové sazby lze rozúčtovat jen ten zdravotní materiál, který je shodný pro všechny výkony. Všechen ostatní materiál je pak možné připočítat zvlášť. Pro většinu oborů to není velká změna, protože materiálů je minimum. Problém nastává u zubního lékařství. V něm je používáno mnoho materiálů, často v malých množstvích s nepředvídatelnou spotřebou.

Stále Vám není jasné, jak a proč materiál členit? Než nám zavoláte s dotazem ohledně materiálu, přečtete si ještě náš předchozí příspěvek Zvlášť účtované náklady – materiál a služby, kde najdete i příklady pro jednotlivé obory. To je opravdu vše, co k problematice materiálu a kalkulací umíme říci, tudíž ani telefonicky Vám obvykle nezajistíme lepší informovanost. Raději si, prosíme, vše v klidu znovu přečtěte. Také nám současný cenový předpis nevyhovuje, nicméně nezbývá, že ho respektovat.