Jak má vypadat správně vedená dokumentace přístroje

Jistě máte na Vašem pracovišti řadu přístrojů, které přímo či nepřímo používáte k ošetřování pacientů. Jde o zdravotnické prostředky, u nichž doporučujeme, aby byly evidovány dle pokynů SÚKLu. Zajímalo by Vás, co všechno má obsahovat správně dokumentace? Máte již karty přístrojů? Následující informace vycházejí přímo z nejspolehlivějšího zdroje, tedy ze směrnice ZP-19 vydané SÚKLem, a z naší praxe.

Setkali jsme se v naší praxi s řadou způsobů vedení dokumentace přístrojů, ale nikde jsme zatím neviděli dokumentaci, která by obsahovala všechny patřičné náležitosti.

Doporučujeme, aby každý přístroj měl svou kartu, která by měla sestávat ze dvou částí, jednak z evidenčních záznamů a za druhé z povinné dokumentace. Vše pak ideálně vložte do jedné složky, např. euroobalu.

Evidenční záznam přístroje

Evidenční záznam (postačí list A4) by měl mít následující obsah:

  • název zdravotnického prostředku, označení typu, popis, výrobní číslo
  • výrobce (jméno a adresa), distributor (jméno a adresa), servis zajišťuje (jméno a adresa)
  • umístění (v kterém oddělení, případně ordinaci apod.)
  • datum pořízení, datum uvedení do provozu, kdo provedl instalaci a kdo uvedl přístroj do provozu
  • jaké jsou požadavky na PBTK (preventivně bezpečnostní technickou kontrolu) a jaký je plán kontrol a údržby
  • osoba odpovědná za evidenční záznamy (plus podpis).

Ještě je třeba upozornit, že osoba odpovědná za vedení evidenčních záznamů (nebo její informovaný zástupce) musí být v době konání případné kontroly SÚKLu přítomna. Vše ze zmíněných údajů vyčtete v návodu k použití, přístroji samotném, faktuře či dodacím listu.

Mějte dokumentaci v pořádku

Získejte praktické informace k vedení praxe.

Povinná dokumentace přístroje

Povinná dokumentace, která musí být přílohou u každé dokumetace přístroje, je následující:

  • Návody k použití v češtině (není možné mít návod třeba jen slovensky, opravdu je nutné mít návod v češtině) a prohlášení o shodě.
  • Dále je potřeba mít provozní deník týkající se oprav, údržby a servisu, pokud je předepsán návodem k použití. Pokud není návodem k použití předepsán, mohou být přiloženy pouze servisní doklady, doklady o zkouškách, opravách, technických testech a další relevantní záznamy z této oblasti.
  • Dále je potřeba u přístrojů třídy II b a III (např. RTG, kauter, laser apod.) mít záznam o instruktáži odborné obsluhy výrobcem nebo jím pověřenou osobou při uvedení do provozu. A dále pak vést záznamy o školení všech pracovníků, kteří s takovými přístroji pracují. Pozor, tyto přístroje obvykle potřebují pravidelný roční servis autorizovanou osobou, na který se zapomíná.
  • U všech přístrojů pak vřele doporučujeme mít záznam o zaškolení všech osob, které s ním pracují (školit může osoba, která sama byla proškolena přímo výrobcem; nebo u přístrojů třídy I a IIa ideálně vedoucí pracovník).
  • Nezapomeňte, že které přístroje vyžadují ještě další pravidelné zkoušky a měření (např. RTG – zkouška dlouhodobé stability, sterilizátor – zkouška účinnosti). To ale bývá v ordinacích v pořádku.
  • Konečně je dobré u karty přístroje jako přílohu evidovat i kopii faktury a záruční list. Tyto dokumenty poslouží pro pružnější vyřízení reklamací.

Nezmiňujeme zde elektrorevizi, kterou chápeme jako běžnou součást zajištění bezpečnosti. Záznam o této kontrole v pravidelném intervalu obvykle evidujete pro všechny přístroje ve zvláštním šanonu.

Někdy příště Vám nabídneme informace o tom, co za dokumentaci je třeba vést u materiálů.

Jestliže řešíte podobné problémy a nevíte, jak na to, kontaktujte nás co nejdříve. Můžeme Vám dodat potřebné vzory dokumentů a ulehčit Vám práci.