Doporučení pro kategorizaci prací pozic v zubním lékařství

Kategorizace prací je základním nástrojem pro hodnocení vlivu práce na zdraví. Povinnost kategorizovat je dána zákonem. Díky kategorizaci prací by zaměstnavatel měl lépe rozpoznat nepříznivé pracovní podmínky. Může pak rizikům předejít nebo zavést opatření k ochraně pracovníků. Podle kategorizace prací se provádí i četnost lékařských prohlídek pracovníků.

Kategorie

Kategorií je celkem 5 (1, 2, 2R, 3 a 4). Jako 1 je označována práce, která nemá žádný z níže uvedených 13 rizikových faktorů.

Na příslušnou hygienickou stanici se posílá pro kategorii 2 oznámení o začlenění příslušných profesí (včetně měření pro lokální svalovou zátěž a pracovní polohy – měření jsou dostupná na dent.cz). U kategorií 3 a 4 se podává návrh na zařazení do těchto kategorií (forma oznámení či návrhu je v podstatě podobná). Kategorie 1 se na HS neoznamuje.

Rizikové faktory

Rizika se hodnotí s ohledem na 13 rizikových faktorů:

• prach
• chemické látky
• hluk
• vibrace
• neionizující záření
• fyzická zátěž (patří sem i lokální svalová zátěž)
• pracovní poloha
• zátěž chladem
• zátěž teplem
• psychická zátěž
• zraková zátěž
• práce s biologickými činiteli
• práce ve zvýšeném tlaku vzduchu

Příslušná vyhláška přesně hodnotí, které hodnoty musí být u jednotlivých faktorů překročeny, aby došlo ke zvýšení rizika. Některé hygienické stanice mohou trvat na přímém měření určitého parametru v dané ordinaci, respektive protokolu o tom. Objednat si vlastní měření ale není nic levného, proto se většinou vychází z měření, která již proběhla na jiných pracovištích. Jestliže ale daná práce u vás probíhá jinak než na „změřeném pracovišti“, kategorizaci nebudete mít nastavenou právně.

Některá rizika ale může vidět každý specialista na bezpečnost práce jinak. V praxi jsou mezi ordinacemi (názory specialistů, kteří se o ně starají) velké rozdíly. Bohužel řada „specialistů“ často ani neví, co třeba daná pozice pracovně obnáší a může lehce od stolu kategorizaci prací nastavit chybně.

Jak to tedy udělat správně? Prověřit to, co navrhuje BOZP specialista. Zkontrolovat jeho návrh s dokumenty dostupnými na webu ČSK a následně vše zkonzultovat s příslušnou hygienickou stanicí.

Zubní lékaři

Zubní lékař spadá obvykle do kategorie 2. Faktory v riziku 2 jsou obvykle: lokální svalová zátěž, pracovní poloha (pro oba zmíněné faktory je v dispozici měření na dent.cz). Dále v kategorii 2 bude práce s biologickými činiteli a chemické látky (mnoho chemických látek, se kterými zubní lékaři běžně pracují, je popsáno určitými H-větami, které spadají do rizika 2).

Sestry (instrumentářky)

Zubní sestra se obvykle řadí do kategorie 2. Faktory v riziku 2 jsou: chemické látky (vesměs všechny dezinfekce jsou popsány příslušnými H-větami, které kategorii 2 značí) a práce s biologickými činiteli.

Zubní technici

Zubní technik bývá obvykle v kategorii  3. Faktor v riziku 3 je lokální svalová zátěž. Měření je opět k dispozici na webových stránkách ČSK. Náročnost práce zubního technika v tomto směru je dána hlavně obrušováním výrobků z chromkobaltových slitin vyrobených licí technikou a vyklepáváním odlitků ze sádry a zatmelovací hmoty. V dnešní době existuje větší počet zubních laboratoří, kde se kovy nezpracovávají – jde hlavně o CAD CAM laboratoře. Zde hrubou práci odvedou stroje. Bohužel pro tyto laboratoře k dispozici měření není, tedy budeš obtížné zařadit tento faktor jinak.

V riziku 2 pak obvykle je prach, chemické látky, hluk, vibrace, pracovní poloha.

Dentální hygienista / hygienista

Dentální hygienistka obvykle patří do  kategorie 3. Faktor v riziku 3 bude pracovní poloha (měření z roku 2019 pravděpodobně bude dostupné na HS, v době vzniku tohoto článku nebylo na webu ČSK).V riziku 2 obvykle: lokální svalová zátěž, práce s biologickými činiteli, chemické látky.