Souhlas rodičů s ošetřením dítěte – jak to vlastně je?

Kladete si ve své praxi otázku, zda správně postupuje při ošetřování nezletilého pacienta? Zajímá Vás, zda je potřeba písemný souhlas rodičů, nebo jen ústní, zda může nezletilý pacient přijít k ošetření sám?

Víte o novele zdravotního zákona, která tuto problematiku vyjasňuje a zjednodušuje?

Co nařizovala „zdravotnická reforma“

Písemný souhlas obou rodičů

Problematiku souhlasu rodičů s ošetřením nezletilého pacienta upravuje zákon 372/2011 Sb., o zdravotních službách, který je pro mnohé známý pod pojmem „zdravotnická reforma“, a který vešel v platnost 1. 4. 2012. Zákon stanovil povinnost mít písemný souhlas obou rodičůk poskytnutí zdravotních služeb, které mohou podstatným způsobem negativně ovlivnit další zdravotní stav pacienta nebo kvalitu jeho života“ (což v běžné praxi znamenalo např. nepovinné očkování u dětí do 15 let), a souhlas alespoň jednoho z rodičů v ostatních případech. Výjimku představovalo pouze poskytování neodkladné péče nezbytné k záchraně života.

Většina veřejnosti – laické i odborné, si slovní spojení „zdravotní služby, které mohou podstatným způsobem negativně ovlivnit další zdravotní stav pacienta nebo kvalitu jeho života“ vyložila tak, že lékař nemůže provádět na nezletilém žádné zákroky bez souhlasu obou rodičů, koneckonců každý zdravotní zákrok může negativně ovlivnit zdraví pacienta.

A tak zdravotní zařízení začala požadovat písemné souhlasy rodičů dětí prakticky u každého ošetření.

Rodič sice mohl udělit druhému plnou moc k tomu, aby za něj dal souhlas s poskytnutím zdravotní služby, nemuseli se tedy dostavit k lékaři s dítětem oba, ale i tak situace přinášela značné komplikace. Např. u neúplných rodin bylo získání souhlasu obou obtížně nebo dokonce neřešitelné. Rodiče to často vedlo k „falšování“ podpisu druhého zákonného zástupce. Lékaře to stavělo do obtížené situace, kdy byli nuceni vyhodnotit, jaká pravděpodobnost rizika již vyžaduje souhlas obou rodičů a kdy je ještě „bezpečné“ spokojit se souhlasem pouze jednoho rodiče; navíc to pro ně představovalo další administrativní zátěž.

Doprovod k lékaři

Další novinkou zákona bylo písemné potvrzení, jímž se podmiňovalo ošetření dítěte staršího 15 let bez doprovodu rodičů (písemný souhlas zákonného zástupce musel být založen jako součást zdravotnické dokumentace vedené o nezletilém pacientovi.). Nezletilý pacient do 15 let musel přijít v doprovodu rodičů vždy. Stejně tak pokud se nezletilý pacient dostavil k lékařskému ošetření v doprovodu třetí osoby (např. prarodiče), musela být k tomu tato osoba pověřena (plnou mocí).

Zjištění názoru nezletilého

Zákon dále výslovně stanovil, že je vždy třeba zjistit názor nezletilého pacienta, který je s ohledem na svůj věk schopen vnímat situaci a vyjadřovat se. Vyjádřil-li nezletilý pacient svůj názor, musel se zaznamenat do zdravotnické dokumentace (do zdravotnické dokumentace se rovněž zaznamenal důvod, pro který nemohl být názor pacienta zjištěn).

Tato situace byla terčem kritiky laické i odborné veřejnosti.

Vzniklou situaci snažilo reagovat i Ministerstvo zdravotnictví České republiky. To na svých webových stránkách publikovalo právní názor, který měl upřesnit, které zákroky vyžadují souhlas obou rodičů a které nikoliv (sem zařadili např. preventivní péči, povinné očkování, podávání běžných léků).

Také například Česká stomatologická komora uvedla, že je možné se při běžném ošetření spokojit se souhlasem jednoho rodiče, a to se souhlasem ústním. V zubních ambulancích včetně ambulancí ortodontistů je totiž až na specifické výjimky poskytována běžná péče. Souhlas obou rodičů pak doporučila vyžadovat v případech zákroků v celkové anestezii, rozsáhlých zákroků v oboru ústní, čelistní a obličejové chirurgie apod.

Novela zákona vše zjednodušuje

Řada osob by se mohla domnívat, že výše popsaná situace je stále platná. Není tomu tak. Je třeba upozornit na poměrně málo známou, první velkou „opravnou“ novelu Zákona o zdravotních službách.

Novela odstraňuje některé nejasnosti původního zákona a na rozdíl od velmi medializovaného již zmiňovaného zákona o zdravotních službách, zůstala poměrně nepovšimnuta. Novela byla přijata zákonem č. 66/2013, který nabyl účinnosti dne 14. 3. 2013 a týká se právě především úpravy poskytování zdravotních služeb nezletilým. Vyplývá z ní následující:

Pokud lékař učiní závěr, že nezletilý pacient je rozumově a volně způsobilý k udělení souhlasu, jeho souhlas bude mít takovou právní kvalitu, jako kdyby ho udělil jakýkoliv zletilý pacient. Pokud lékař neshledá nezletilého pacienta způsobilým k udělení souhlasu, bude mu zdravotní služba poskytnuta pouze se souhlasem jeho zákonného zástupce.

Shrnuto

  1. S malým dítětem půjde k lékaři rodič a souhlas s ošetřením za něj udělí ústní formou.
  2. Větší dítě může jít k lékaři samo, pokud je schopno udělit souhlas se svým ošetřením a ve zdravotnické dokumentaci nemusí být založen souhlas rodičů s ošetřením.

V novele zákona byla vypuštěna pevná věková hranice 15 let pro poskytování zdravotních služeb nezletilým bez zjišťování souhlasu zákonného zástupce a byla nahrazena pojmem „rozumová a volní vyspělost dítěte“. Zároveň odpadla povinnost zdravotnického pracovníka zaznamenávat do zdravotnické dokumentace názor dítěte na poskytování zdravotních služeb.

Novela tedy přinesla kromě vyjasnění a zjednodušení situace pro mnohé rodiče také úbytek administrativní zátěže poskytovatelům zdravotních služeb při zaznamenávání názorů nezletilých pacientů do zdravotnické dokumentace a při zjišťování stanoviska obou rodičů.

Nemáte čas a sledovat změny v legislativě, které se Vaší praxe týkají? A už vůbec nemáte sílu je zavádět do praxe? Pomůžeme Vám. Získejte čas na to, co děláte rádi. Kontaktujte nás ještě dnes.