Řada lékařů se nás ptá, jaké jsou možnosti pro začlenění investice do nějakého nově koupeného speciálního přístroje do cen. Hlavní možnosti jsou dvě, obě mají výhody i nevýhody. Jaké to jsou?
Minutová sazba
Asi nejčastějším řešením je začlenění ceny přístroje do nákladů, ze kterých se vypočítává minutová sazba (u dražších přístrojů, o které nám v tomto článku jde, je to formou odpisů – nejlépe účetních).
Cena výkonu s daným přístrojem by se pak počítala: čas výkonu x minutová sazba = cena výkonu. Jak vidno, o přístroj samotný nejde, jde jen o čas práce lékaře, který disponuje nějakým vybavením.
Výhody
- jednoduchost
- transparentnost
Nevýhody
- Minutovou sazbu není možné či vhodné přepočítávat a měnit po každé investici. Tedy chvíli trvá, než se zvýšené náklady promítnou do cen formou zvýšené minutové sazby. Do té doby stále ale můžete počítat cenu výkonu výše uvedeným vzorcem, jen minutová sazba není navýšena.
- Každý pacient pak zaplatí ve svém výkonu částečku přístroje, i když ho nevyužije (je zahrnut v minutové sazbě, ceně práce). To zní sice nespravedlivě, ale detailní členění po přístrojích i materiálech dle výkonů by bylo provozně neúnosné. Navíc pacient často vyhledává pracoviště třeba díky bohatému technologickému vybavení, chce být ošetřován moderními technologiemi na jednom místě a cena výkonu není první rozhodovací kritérium.
Cena přístroje se účtuje zvlášť
Druhou možností je cenu přístroje (respektive všechny náklady na provoz přístroje) nezahrnovat do nákladů pro výpočet minutové sazby, vyčlenit je. Náklady se rozpočítají na jednotky a naúčtují se jen pacientovi, který ošetření daným přístrojem využije.
Cena za použití přístroje by se stanovila: náklady spojené s používáním přístroje / odhadovaný počet použití + případně čas výkonu dle minutové sazby (čas výkonu * minutová sazba). Je evidentní, že ani veškeré náklady ani počet použití není lehké určit. Jde-li o novou technologii, četnost je těžké odhadnout (většinou tak lze učinit alespoň např, dle četnosti prováděného výkonu, ke kterému se přístroj bude používat). U náhrady nějaké starší technologie novým přístrojem pak je možné obvykle dohledat počty použití. Koho to zajímá, může si třeba vytvořit speciální signální kód, která se zapíše do karty a půjde pak dobře vyhledat.
Výhody
- Každý pacient zaplatí pouze za ty přístroje, které využije. To vypadá jako spravedlivé.
Nevýhody
- Dle našeho názoru není snadné kvalifikovaně dobře vypočítat cenu za použití přístroje. Jednak není lehké odhadnout či alokovat náklady (náklady se skládají nejen z ceny přístroje samotného, ale i zaškolení, servisu, opravy, obsluhy, apod.) a dále není obvykle možné určit počet použití za nějaké delší období
- V případě, že máte takových přístrojů více, může být velmi složité sestavit a dodržet kalkulaci léčby.
Naše doporučení
Nejde-li o výslovné přání lékaře, my v MediGenii doporučujeme první možnost, kdy se cena všech přístrojů rozpočte minutové sazby, tedy ceny všech ošetření. Zdá se Vám to nespravedlivé? Vezměte si, že při ceně přístroje v hodnotě např. 400.000 Kč (tj. odpis bude třeba kolem 80.000 Kč ročně) se přístroj v minutové sazbě projeví cca 1 Kč. Tj. půlhodinový výkon je o 30Kč dražší. Jestli se Vám toto řešení nezdá, volte možnost druhou.
Mohlo by vás zajímat
Odebírejte náš newsletter
Tipy, rady a novinky ze světa managementu ve zdravotnictví.
Přihlášením k odběru souhlasíte s našimi Zásadami ochrany osobních údajů.