Interní systém hodnocení kvality – minimální požadavky

Poskytovatel zdravotních služeb je dle zákona o zdravotních službách (č. 372/2011 Sb., § 47 odst. 3 písm. b), povinen zavést Interní systém hodnocení kvality a bezpečí při poskytování zdravotních služeb (ISHK). Cílem zavedení ISHK je minimalizace rizikových činností a odhalení potenciálních možností ke zlepšení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb. Věstníkem Ministerstva zdravotnictví (č. 16/2015) jsou stanoveny minimální požadavky, které níže uvádíme.

Pro ambulantní péči platí 7 standardů. Změnil se tak požadavek, který platil od roku 2012 (šlo jen o 3 standardy).

Standardy ISHK

Standard: Bezpečnost při používání léčivých přípravků s vyšší mírou rizikovosti (RBC2)

Cílem standardu je stanovit seznam léčivých přípravků individuálně pro každou ambulanci s vyšší mírou rizikovosti (dle charakteru ambulance) ve vztahu k možnosti poškození pacienta. K těmto léčivým přípravkům patří vždy injekční roztoky chloridu draselného (KCL) o koncentraci 7,45 % a vyšší, inzulíny, neředěné hepariny (pokud se používají) a opiáty. Zajistit bezpečné skladování těchto léčivých přípravků v souladu s doporučením výrobce léčiv.

Ukazatele kvality a bezpečí pro splnění standardu

Standard je splněn, jestliže poskytovatel:

• Má stanoven seznam léčivých přípravků s vyšší mírou rizikovosti (dle charakteru ambulance).
• Má zajištěno bezpečné uložení léčivých přípravků s vyšší mírou rizikovosti v souladu s doporučením výrobce.
• Má stanoven způsob ověření realizace a účinnosti/efektivity standardu v přímé péči o pacienta (např. interní audit, systém sledování nežádoucích událostí viz. dále).

Standard: Zavedení optimálních postupů hygieny rukou při poskytování zdravotní péče (RBC5)

Dezinfekce rukou před kontaktem s pacientem a bezprostředně po něm je účinným prostředkem prevence přenosu infekcí. Jedná se o nejefektivnější cestu k celkovému snížení výskytu infekcí a snížení nákladů na jejich léčbu. Cílem standardu je zavést optimální postupy hygieny rukou při poskytování zdravotní péče a zajistit vybavenost pracovišť dezinfekčními přípravky k zajištění hygieny rukou.

Ukazatele kvality a bezpečí pro splnění standardu

Standard je splněn, jestliže poskytovatel:

• Má zajištěno vstupní a periodické školení všech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků zdravotnického zařízení v oblasti hygieny rukou.
• Má zajištěnou vybavenost každého umyvadla hygienickými potřebami, dezinfekčními přípravky a případně schématem správného mytí rukou, zejména na exponovaných místech např. vyšetřovnách, převazovnách atd.
• Má stanoven způsob ověření realizace a účinnosti/efektivity standardu v přímé péči o pacienta (např. interní audit, sledování výskytu infekcí spojených s poskytováním zdravotních služeb).

Standard: Řešení neodkladných stavů

Cílem standardu je zajistit funkčnost pomůcek pro řešení neodkladných stavů a proškolení všech pracovníků v poskytování první pomoci a řešení neodkladných stavů a to minimálně na základní úrovni. Stanovit frekvenci kontrol funkčnosti pomůcek pro řešení neodkladných stavů, včetně způsobu dokumentace provedených kontrol tohoto vybavení. Označit na viditelném místě čísla linek tísňového volání (155, 112, 150, 158).

Ukazatele kvality a bezpečí pro splnění standardu

Standard je splněn, jestliže poskytovatel:

• Má zajištěny pravidelné kontroly funkčnosti pomůcek pro řešení neodkladných stavů se zápisy o provedených kontrolách.
• Má zpracován periodický plán proškolení všech pracovníků v poskytování první pomoci a v řešení neodkladných stavů minimálně na základní úrovni.
• Má zajištěno proškolení minimálně jednou ročně.
• Má zajištěno, že proškolení je v souladu s aktuálními doporučeními.
• Má zaveden systém přivolání odborné pomoci a viditelně označené linky pro tísňová volání (155, 112, 150, 158).

Standard: Zajištění bezpečnosti skladovaných léčivých přípravků

Cílem tohoto standardu je stanovení pravidel manipulace s léčivými přípravky (LP) tak, aby měl lékař i zdravotnický pracovník oprávněný přejímat, kontrolovat a ukládat léčivé přípravky neustálý přehled o jejich datu exspirace, a aby systém uložení léčivých přípravků minimalizoval jejich záměnu při podání pacientovi. Zacházení s léčivými přípravky by mělo odpovídat takovým pravidlům, jež omezují hromadění exspirovaných LP v ordinaci praktických lékařů a ambulantních specialistů. Standard konkretizuje způsob a systém ukládání a uchovávání léčivých přípravků.

Ukazatele kvality a bezpečí pro splnění standardu

Standard je splněn, jestliže poskytovatel:

• Skladuje léčivé přípravky omamné a psychotropní dle stanov SÚKL.
• Skladuje léčivé přípravky, které nemají zvláštní skladovací podmínky definovány SÚKL, dle lékové formy.
• Má na pracovišti zaveden systém umožňující průběžnou kontrolu exspirací.
• Vede evidenci léčivých přípravků.

Standard: Stanovení zásad správné komunikace s pacientem

Cílem tohoto standardu je minimalizovat komunikační bariéru, která může vzniknout mezi ošetřujícím lékařem nebo jiným zdravotnickým pracovníkem a pacientem. Důvody komunikační bariéry mohou být způsobeny věkem, jazykovou nebo kulturní rozdílností, poruchou sluchu u pacienta nebo mentální či rozumovou nedostatečností. Úroveň komunikace dále závisí na vzdělání, zájmu pacienta o vlastní zdraví a zdravotním stavu. Komunikace musí probíhat v takovém jazyce, kterému je pacient schopen porozumět. V případě potřeby je lékař povinen umožnit pacientovi přítomnost jím přivedeného a placeného tlumočníka. Lékař musí poskytnout pacientovi informaci takovým způsobem, aby pacient poskytnuté informaci porozuměl a popřípadě ji byl schopen alespoň částečně interpretovat jinému lékaři či lékárníkovi; musí se ujistit, že pacient poskytnuté informaci rozumí, popřípadě dovysvětlit, co bylo nepochopeno.

Ukazatele kvality a bezpečí pro splnění standardu

Standard je splněn, jestliže poskytovatel:

• Poskytuje pacientovi při konzultaci prostor k tomu, aby popsal svůj zdravotní stav a jeho souvislosti.
• Poskytuje pacientovi informace takovým způsobem, aby pacient poskytnutým informacím porozuměl (v případě potřeby je lékař povinen umožnit pacientovi přítomnost jím přivedeného a placeného tlumočníka) a o této skutečnosti se bezprostředně přesvědčí, popřípadě dovysvětlí, co bylo nepochopeno.
• Vytvoří vhodné komunikační schéma pro všechny zdravotnické pracovníky daného pracoviště (v závislosti na typu pacientů, na specializaci, apod.).
• V případě potřeby používá alternativní komunikační techniky a pomůcky pro pacienty – algoritmy, obrázky, návody, psaná doporučení.
• Sleduje a analyzuje chyby v oblasti komunikace v celém rozsahu poskytování zdravotních služeb.

Standard: Ordinační doba a zastupitelnost

Ordinační doba je pro pacienta důležitou informací, která by měla být dálkově dostupná a fixní. Měla by být organizována tak, aby alespoň ve své části umožnila návštěvu po průměrné pracovní době občanů/pacientů (dle požadavků pojišťoven). Objednávací systém by měl umožnit ve své části přístup akutních pacientů k péči. Přehled ordinačních hodin musí být pro pacienty dostupný a to v podobě vyvěšeného rozpisu na vstupu do zdravotnického zařízení, kde je kladen důraz na čitelnost a srozumitelnost informací. Informace musí podléhat pravidelné aktualizaci, aby byla shodná se skutečným stavem. Poskytovatel je povinen v době nepřítomnosti nebo dočasného přerušení poskytování zdravotních služeb zpřístupnit pacientům informaci o poskytnutí neodkladné péče jiným poskytovatelem v rámci jeho ordinační doby, v případě zajištění zástupu jiným poskytovatelem musí být uvedeno celé jméno, kontaktní údaje, ordinační doba a přesná adresa.

Ukazatele kvality a bezpečí pro splnění standardu

Standard je splněn, jestliže:

• Rozpis ordinačních hodin je pro pacienty dostupný – tzn. ordinační doba je vyvěšena v podobě rozpisu na vstupu do zdravotnického zařízení (nebo na jiném přístupném místě ambulance), kde je kladen důraz na čitelnost a srozumitelnost informací. Informace musí podléhat pravidelné aktualizaci, aby byla shodná se skutečným stavem, tj. reálným chodem ambulance.
• Změna ordinační doby je vyznačena v dostatečném předstihu.
• Informace o ordinačních hodinách obsahují minimálně: jméno lékaře a jména všech zdravotnických pracovníků včetně všeobecné sestry, odbornost, ordinační hodiny formou „od – do“, identifikaci hodin, jež jsou vyhrazeny k pravidelným úkonům (aplikace injekcí, odběry krve, apod.) nebo pro objednané, úplnou adresu pracoviště, telefonní kontakt (pevná linka, mobilní telefon) a pokud je dostupný kontakt elektronickou poštou (E-mail).
• Poskytovatel je v době své nepřítomnosti nebo dočasného přerušení poskytování zdravotních služeb povinen zpřístupnit pacientům informaci o poskytnutí neodkladné péče jiným poskytovatelem v rámci jeho ordinační doby. U zastupujícího lékaře uvede celé jméno, kontaktní údaje a přesnou adresu.

Standard: Sledování a vyhodnocování nežádoucích událostí

Cílem standardu je zavedení procesu evidence a vyhodnocování nežádoucích událostí, které se vyskytnou při poskytování ambulantní péče. Nežádoucí událostí je událost nebo okolnost, která mohla vyústit nebo vyústila v tělesné poškození pacienta, kterému bylo možné se vyhnout.

Za nežádoucí událost je také považováno neočekávané zhoršení klinického stavu pacienta, pokud má za následek trvalé tělesné poškození nebo úmrtí pacienta, pokud se nejedná o obvyklou komplikaci zdravotního stavu.

Ukazatele kvality a bezpečí pro splnění standardu

Standard je splněn, jestliže poskytovatel:

• Má zaveden systém evidence nežádoucích událostí, v případě, že k ní došlo, (Metodika sledování nežádoucích událostí ve zdravotnictví je dostupná ve Věstníku MZ č. 8/2012).
• Má zaveden způsob vyhodnocování nežádoucích událostí, včetně systému analýzy jejich příčin.
• Poskytovatel identifikuje a přijímá nápravná případně preventivní opatření k předcházení nežádoucích událostí.

Jak na ISHK

Ač je ISHK povinné zavést, dalo by se říci, že plnění je v rukou poskytovatele. Více než dodržovat bezchybné papírové plnění, je důležité sledovat vývoj v čase a pokusit se vše zanést do provozu s cílem zvýšení kvality služeb. V případě, že jde o poskytovatele, který zaměstnává více jak 3 zaměstnance, je postup složitější. Zjednodušeně ale doporučujeme postupovat takto:

1. definice standardů

Nejdříve je důležité definovat standardy, které budou zavedeny a sledovány. Minimálně musí jít o standardy uvedené výše (dané věstníkem MZČR 6/2015).

2. prováděcí předpis

Poté je vhodné popsat, jaké konkrétní postupy a opatření jsou na pracovišti stanoveny, aby bylo plnění standardů zajištěno. Jestliže plnění nezajistí lékař (poskytovatel) sám, je vhodné přidělit kompetence.

3. interní audit

Jednou ročně je doporučeno provést sebehodnocení, kterým poskytovatel posoudí kvalitu a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb. Podstatou je vyhodnocení plnění všech zavedených standardů a vyhledání nejslabších míst. Cílem je minimalizace rizikových činností a odhalení potenciálních možností ke zlepšení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb. Na základě výsledků sebehodnocení poskytovatel určí oblasti, které splňuje, a oblasti, které by bylo třeba zlepšit. Dle toho sestaví vlastní individuální plány pro zvyšování kvality, které identifikované problémy řeší.

Doporučená četnost interního auditu je 1x ročně, a to ke dni 31. 12. daného roku. O provedených interních auditech je vedena evidence, která je archivována.

ISHK se svými (minimálně) 7 standardy je další vlna povinností, která se na lékaře provozující svou praxi valí. Řadu z uvedených požadavků je ale nutné plnit i z jiných důvodů. Mohou být totiž vyžadovány při kontrolách různých úřadů. Jestliže chcete mít vše v pořádku, být připraveni a ještě splnit hlavní poselství ISHK, nechte si ISHK profesionálně zpracovat. Připravíme řešení na míru Vaší praxe. Kontaktujte nás ještě dnes a nechte si vypracovat nezávaznou nabídku.